| Situace cestovního ruchu v okrese |
Oblast Ústeckoorlicka nabízí turistům mnoho rekreačních možností: jednak je to cykloturistika v mírně zvlněné oblasti Vysokého Mýta a Choceňska spojená s prohlídkou kulturních památek, dále koupání a provozování vodních sportů na přehradní nádrži Pastviny (jen letní využití), nebo zimní lyžování či letní horská turistika a cykloturistika v Orlických horách. Lyžařská střediska, která leží na území sledovaného okresu, mají pouze regionální (oblastní) význam snad s vyjímkou Čenkovic, které dosahují až celostátního významu. Bezprostřední okolí Divoké a Tiché Orlice, které je velmi romantické, se hojně využívá pro rekreaci mimo veřejné formy - nalezneme zde velké množství chat a chalup. Celé Orlické hory mají z hlediska cestovního ruchu celostátní význam. Přestože sem zavítá i zahraniční klientela, převažuje domácí účast. Nejjižnější část pohoří, která zasahuje do území okresu Ústí nad Orlicí, má však jen regionální význam (hory tam již nedosahují takových výšek) a stejně tak má z hlediska cestovního ruchu regionální význam i celý sledovaný okres.
Přestože okres může nabídnout četné kulturní a přírodní zajímavosti, existuje zde velmi malý cestovní ruch. Pro představu uvádím některé statistické údaje týkající se cestovního ruchu a kultury ve vybraných okresech východočeského regionu (za rok 1995). Bohužel údaje za ubytovací zařízení nelze brát závazně, protože do statistického přehledu byla zahrnuta pouze ta ubytovací zařízení cestovního ruchu, která předložila statistický dotazník - necelá polovina ubytovacích zařízení.
| Ústí nad Orlicí | Hradec Králové | Jičín | Náchod | Pardubice | Rychnov nad Kněžnou | Svitavy | |
| Počet sledovaných ubytovacích zařízení | 48 | 16 | 46 | 45 | 20 | 42 | 31 |
| Počet lůžek celkem | 1 634 | 2 794 | 3 565 | 2 987 | 3 032 | 2 280 | 1 643 |
| Počet ubytovaných hostů celkem | 35 756 | 75 421 | 80 092 | 70 035 | 112 742 | 52 379 | 54 259 |
| z toho cizinců | 8 420 | 32 708 | 17 989 | 13 277 | 16 322 | 7 411 | 13 569 |
| Průměrný počet přenocovaných dnů celkem | 3,8 | 2,1 | 5,0 | 3,2 | 3,2 | 4,7 | 2,4 |
| z toho cizinců | 3,1 | 2,2 | 3,8 | 2,9 | 2,9 | 4,8 | 1,9 |
| Počet muzeí včetně poboček | 13 | 6 | 10 | 15 | 5 | 6 | 7 |
| Počet knihoven včetně poboček | 141 | 147 | 139 | 114 | 130 | 105 | 124 |
| Počet sedadel v divadlech | 0 | 822 | 0 | 2 441 | 593 | 0 | 0 |
| Počet sedadel v kinech | 3 975 | 2 552 | 2 589 | 4 904 | 3 325 | 1 736 | 2 305 |
Vidíme, že v okrese Ústí nad Orlicí připadá na určitý počet ubytovacích zařízení poměrně malý počet lůžek ve srovnání s jinými okresy, tzn. že ubytovací zařízení mají charakter spíše malých hotelů nebo pensionů. S menší kapacitou ubytovacích zařízení souvisí také menší počet ubytovaných hostů. Co se týče zahraničních hostů, zavítají do ob
lasti nejčastěji německy hovořící turisté, avšak ani jejich počet není příliš vysoký. Zaměříme-li se na kulturní zařízení, vidíme, že na území ústeckoorlického okresu neexistuje ani jedna stálá divadelní scéna - nula sedadel v divadlech. Stejně jsou na tom však i některé další okresy; stálé divadlo by se svými představeními neuživilo, a proto musí být jeho budova využívána i jinak (společenský sál, kino).Proč je cestovní ruch na Ústeckoorlicku tak málo rozvinutý?
Přestože má okres mnoho kulturních a přírodních zajímavostí, není žádná z nich tak vysoce atraktivní, aby svou jedinečností poutala silný zájem.
Není zde dostatečná materiálně technická základna: Ubytovací zařízení nemají potřebu nabízet své kapacity např. prostřednictvím turistických informačních center, protože tyto kapacity nejsou příliš velké. Silniční síť není v příliš dobrém stavu.
Nízká úroveň činnosti turistických informačních středisek. Na sledovaném území se nacházejí pouze 3 střediska - v Ústí nad Orlicí, v Žamberku a v Králíkách. V informačním centru v okresním městě nemají žádný informační software, zaměstnankyně může podat pouze ty informace, které sama ví, popř. poskytnout útlou informační brožurku o kulturních a sportovních akcích okresu.
Malá propagace zajímavostí okresu, spojená s nedostatkem financí pro tento účel . Situace se ještě zhoršila po záplavách na jaře 1997, které některá města včetně okresního silně zasáhly, a nyní se značné finanční prostředky musí věnovat na odstraňování škod.
Pro zvýšení cestovního ruchu by bylo především potřeba zajistit větší propagaci zajímavostí okresu např. vydáváním letáků, informačních brožur, knih, publikacemi v tisku, prostřednictvím rádia, televize (dokumentární film). Současně by bylo nutné rozšířit materiálně technickou základnu a zajistit potřebnou infrastrukturu. O rozvoj oblasti by se mělo starat především příslušné oddělení okresního úřadu ve spolupráci s dalšími subjekty (městskými a obecními úřady, kulturními institucemi a spolky apod.). Na financování rozvoje cestovního ruchu v okrese by měla být vyhrazena část z rozpočtu okresu, dalším důležitým zdrojem finančních prostředků se mohou stát sponzorské dary firem a podniků, které mají zájem na přílivu turistů - zejména takové subjekty, jejichž výrobky turisté kupují nebo jejichž služby využívají.
Se vzrůstajícím počtem turistů je však také třeba myslet na dokonalejší formy ochrany přírody a kulturních památek, např. sledovat dodržování předpisů v chráněných oblastech, omezit přístup automobilů do určitých oblastí, s čímž souvisí vybudování záchytných parkovišť, udržovat kulturní památky v dobrém technickém stavu.