Ale Engel pamatoval na to, že jeho čtvrť nemusí být ve městě navždy poslední, a že se postupně může ocitnout uprostřed města. Potom by veškerá zeleň co byla původně po obvodu zmizela a hustá bloková zástavba města by se ocitla prakticky bez zeleně. Byl si vědom, že samotné ulice se stromy a několik parkových náměstí nebude stačit. Proto do svého návrhu zapojil průběžný zelený pás, který se stal z globálního hlediska města k zeleni velmi důležitým. Propojuje hlavní velké zelené plochy města a stává se jedním z prvků celkové struktury zeleně ve městě.

Engelův urbanistický návrh je založen na osové, symetrické kompozici s ústředním prostorem Vítězného náměstí, od kterého se vše odvíjí. Návrh je komponován na 6 os s ústřední ozeleněnou Technickou ulicí. Podle původního návrhu měla být tato ulice oddělena od náměstí bránou a dokonce malou vodní plochou na náměstí. Brána měla symbolizovat vstup do areálu ČVUT. Technická ulice měla být ukončena dominantou věže rektorátu (na místě dnešní FA) před níž bylo navrženo malé náměstí, opět s drobnou zelení a fontánou.

Dále kompozice návrhu blokové zástavby tvoří soustředné kruhy kolem Vítězného náměstí s polokruhovými či lomenými ulicemi. Namísto pátého okruhu budov vložil Engel právě již zmiňovaný průběžný zelený pás. Technickou ulici protíná v místě náměstíčka před rektorátem, což právě dává možnost vzniku tohoto malého zeleného náměstí.

Zelený pás má průběh od Bubenče, od vilové zástavby nejdříve přímý až po velikou ulici Jugoslávských partyzánů. Odtud nastupuje pravidelný čtvrtkruh skrze areál ČVUT a za Evropskou ulicí začíná opět stoupat v přímém směru na Ořechovku. Engel tímto propojil dvě poměrně vzdálené zelené vilové čtvrti skrze hustě zastavěné Dejvice. V globálnějším měřítku se dá říci, že propojil Stromovku s Petřínem.

Současnost je ale jiná. Z Engelových návrhů nebyla realizována ani polovina a tím jeho kompoziční záměry nejsou příliš patrné. Naštěstí zelené plochy podle návrhu zrealizovány byly a tak město může fungovat. Snad bylo navrženo zeleně dokonce příliš málo, protože dodnes nebylo uzavřeno Vítězné náměstí, jak Engel navrhoval, ale volné plochy byly raději ozeleněny. Z důvodu přírodního prostředí města je sice lepší více zelených ploch jak je to dodnes, ale z kompozičních důvodů by bylo lepší Vítězné náměstí doplnit a uzavřít, aby byl prostor jasně definován. Případně ho ještě doplnit fontánou či malou vodní plochou jak Engel navrhoval.

Zelený průběžný pruh byl zrealizován téměř kompletně, s tím že jeho detailní pojetí není zrovna nejšťastnější. Není to klidné místo pro odpočinek, ani není možné se projít pěšky čistě zelení. Chodníky jsou zde jen podél ulic natlačených auty, která veškerou zeleň znehodnocují. Parkový samostatný chodník je pouze v části před FA a Fsv, ale zde je zase parková úprava zeleně velmi špatná.  Dalším problémem tohoto zeleného pásu je jeho kontinuita. Přetínají ho dvě velmi zatížené ulice – Evropská a Jugoslávských partyzánů.

Zeleň ve městě je považuje za klidovou zónu a tyto ulice ji velmi narušují, zvlášť, když má jít o průběžný pás. V současném stavu ani nikoho nenapadne, že na druhé straně ulice pruh pokračuje. Při průchodu ze Stromovky přes klidnou vilovou zástavbu Bubenče jsou tyto ulice velkou bariérou. Dále přes Ořechovku je opět klidná zóna a při troše dobré vůle opět překonáním několika rušných ulic se dostaneme na Pohořelec a odtud už do Petřínských zahrad.